Cadillac 1958 – elektrické polohování sedaček

Dneska jsem zprovoznil elektrické polohování sedaček u Cadillaca z roku 1958. Bylo tam hned několik problémů.

Jako první, na co upozornil majitel, byla kontrola a opravení poničené kabeláže v otvírání dveří. Pak při manipulaci se spínačem už začalo něco reagovat, ale sedačky se nehýbaly. Pod sedačkou je elektromotor s převodovkou a šneková hřídel. Pak tam jsou tři elektricky ovládané spojky, kterými se právě ovládá, jak se zamkne otáčení hřídele a kam se tedy bude sedačka pohybovat.
Abych se k tomu lépe dostal, bylo potřeba sedačku odmontovat. Vizuelně to vypadalo v pořádku, hřídel se zdá, že by se měla volně otáčet. Podle majitele to šlo a po nějaké době to přestalo fungovat. Jediné co se tedy zatím dařilo, že při sepnutí do třech směrů se ozvalo cvaknutí z krabičky, která je u motoru – asi relé. Zkusil jsem jej tedy sundat a prověřit. Když cvaká, cívka přitáhne kotvičku, ale přesto se motor nerozeběhne, tak by mohl být problém přímo v motoru, napadly mě třeba uhlíky nebo tak něco.
Rozebral jsem tedy opatrně motorek. Uhlíky samozřejmě vyskočily, ale i tak to vše vypadalo, že by v motoru závada být neměla. Jak to ale vlastně smontovat dohromady? Napověděl kolega. V krytu jsou servisní díry pro zajištění uhlíků. Udělal jsem si tedy dva háčky z drátů a zajistil uhlíky, aby byly zaskočené a motor šel smontovat zpět. Podařilo se, a pak byl chvilku boj s tím vyháčkováním 🙂
Dál jsem se věnoval relátku. Namontoval jsem ho zpátky a zkoušel sledovat jak spíná. Pak mě napadlo, že když je sedačka odmontovaná od podlahy, asi nemá kostru. Bohužel ani kostra nepomohla, motor se stále né a né roztočit. Tak jsem se zkusil dotknout toho kontaktu na relátku a málem jsem se praštil o volant, když jsem se lekl, že motor začal vrčet a hřídel otáčet.
Sundal jsem tedy relé, pročistil kontakt a trochu ho přiohnul, aby lépe spínal. Relé jsem vrátil zpátky a vyzkoušel. Sedačka se začla konečně pohybovat! Paráda. Bohužel ještě nebylo vyhráno. Sedačka nechtěla reagovat na pohyb dozadu a nahoru se jí také moc nechtělo. Ok, vrátil jsem se tedy ke spínači ve dveřích. Našel jsem si kde je napětí a pak simuloval funkci spínače. Našel jsem, že ten směr dozadu opravdu nechodí.
Spínač jsem tedy komplet rozebral a pročistil kontakty. Po namontování zpátky to začlo chodit, ale jen chvilku. Tak znovu sundat ze dveří a zkontrolovat. Všiml jsem si, že i když je pouzdro spínače kovové, je to za ty roky takové roztáhnuté a vyskakuje to z kulisy a pak nemůže správně fungovat doraz té zadní polohy. Vzal jsem tedy kovovou stahovačku na hadice, přizpůsobil tvaru a stáhnul tak, aby to už nemohlo vyskočit. Pěkně to pasovalo a nikde nepřekáželo, takže bylo možné spínač vrátit do dveří. Skvělé, posouvání sedaček začlo fungovat. Zbývalo tedy přišroubovat zpátky k podlaze a vyzkoušet naživo 🙂 Fungovalo to!